Dirty Deep

Jedna z kapel, které bychom mohli na kopák napsat inventární číslo našeho festivalu – na Blues Alive totiž přijedou na četná přání návštěvníků už potřetí. Poprvé to bylo v roce 2016, podruhé o tři roky později. V obou případech je nadšený sál odmítal po jejich vpravdě šílené jízdě pustit z pódia.

Dirty Deep jsou jednou z těch nemnoha kapel, o kterých se dá říct, že znějí jako kdyby Iggy Pop jamoval s Johnem Lee Hookerem a záda jim jistila rytmika od Red Hot Chili Peppers. Anebo prostě jako stádo splašených kobyl. Všechno to přitom začalo vcelku nenápadně: pod názvem Dirty Deep se od roku 2010 ukrýval jednočlenný projekt, one-man-band kytaristy a zpěváka Victora Sbrovazza, jenž debutoval značně konzervativně nazvaným albem Back to the Roots. Na druhém albu Shotgun Wedding už byli Dirty Deep dva: kytarista a bubeník značně řeznické rány a zjevně velmi moderního cítění Goeffroy Sourpe. A na třetí desce What´s Flowin´ In My Veins už se objevuje i basista Adam Lanfrey. Trio to táhne dál i přes další tři velké desky včetně té poslední Trompe L’œil. A právě v téhle plné střelecké sestavě také přijedou do Šumperka, aby zde přetavené vlivy Johna Lee Hookera, Sona House či Sonnyho Boye Williamsona, notně potřísněné bahnem z Mississippi z 90. let, kdy tady z řady do té doby živořících kopáčů a šoférů udělala světové hvězdy vydavatelská firma Fat Possum, prezentovali jako další šokovou terapii.