Orchester Ivana Tomoviča

Hudobný publicista Ondřej Bezr píše: „…kytarista a skladatel Ivan Tomovič je jedním z největších mistrů svého instrumentu na Slovensku, jeho přístup k němu je podobný například Vernonu Reidovi: technická dokonalost nepřebíjí cítění žánru a zároveň neustálou chuť objevovat nové cesty…“.

„Orchester Ivana Tomoviča“ vznikol v r.1984 ako duo – elektrická gitara, bicie a neskôr sa rozšíril o basgitaru. Toto psychdelické zoskupenie bolo jedno z prvých svojho druhu nie iba v Trnave ale i na Slovensku. I jeho ďalšie projekty ako Bakelit či Siláž boli náznakmi experimentu bezžánrovosti. Návrat „Orchestra Ivana Tomoviča“ prichádza v spolupráci s Jurajom „Dura“ Turtevom jeho dlhoročným hudobným spolupútnikom. V orchestri Tomovič obratne loopuje svoju gitaru s elektronikou a vrstvami Turtevových alikvótnych spevov, recitácií a tlatlaniniek. Poézia plynie medzi básnami Erika Ondrejičku, zenovým mnichom Thich Nhat Hanh-nom a hlasovými improvizáciami priamo na pódiu. Napriek úplnej slobode je tvorba Ivana Tomoviča v plnej pokore k hudbe ako umeniu.
V jednom z rozhovorov spomína Daniel Salontay (Longital): „…Ivan Tomovič, môj kamarát z Bluesweiseru, najavantgardnejší gitarista, podľa mňa, v strednej Európe…“.

Ačkoli název tohoto tělesa slibuje rozsáhlý ansámbl hudebníků, svoje spoluhráče má jeden z nejlepších slovenských kytaristů, známý především z kapely Bluesweiser, pod nohama a na dosah rukou v „kouzelných krabičkách“. Za pomoci dlouhé řady elektronických efektů je schopen zvuk své kytary modulovat a násobit do podoby celé kapely a výsledkem je alternativní projev, ve kterém ale nikdy nechybí hluboce ukotvený bluesový spodní proud. Nepominutelným partnerem
Ivana Tomoviče i v tomto projektu je ovšem duše a frontman Bluesweiseru Juraj „Dura“ Turtev, který do Tomovičových instrumentálních eskapád čaruje svým hlasem, ve kterém nechybí ani exotická technika hrdelního zpěvu. Poetický rozměr tomuto originálnímu tělesu, jemuž nepochybně bude velmi slušet prostředí klášterního kostela, dodávají texty nejen z dílny Juraje Turteva, ale také slovenské básnířky Judity Kaššovicové.