Maria Muldaur and Her Red Hot Bluesiana Band

V osobnosti této zpěvačky přijíždí do Šumperka na BLUES ALIVE další z řady absolutních světových legend. Tentokrát ovšem nejen čistě bluesového žánru, jakkoliv právě ten v posledním zhruba dvacetiletí v její tvorbě výrazně převažuje. Maria Muldaur ovšem je od počátku své dráhy představitelkou spíše toho, čemu se říká roots music, dlouhá léta byla ikonou americké folkové scény a nikdy se nevyhýbala ani přesahům k jazzu, dixielandu nebo soulu.

Letos čtyřiasedmdesátiletá zpěvačka se narodila pod „exoticky“ znějícím jménem Maria Grazia Rosa Domenica D’Amato v roce 1943 v Greenwich Village, newyorské čtvrti, ze které se necelých dvacet let po jejím narození stalo světové centrum folku, vlastně jakási jeho kolébka. Zde se blízce spřátelila se všemi jejími protagonisty v čele s Bobem Dylanem, který ve zdejších kavárnách a klubech stejně jako řada dalších začínal svoji kariéru. O téhle slavné éře ostatně vyprávěla i v Dylanově filmovém životopisu No Direction Home, který natočil Martin Scorsese.

Ona sama byla nejprve členkou Even Dozen Jug Bandu, a z něj přešla do tehdy velmi populární formace Jim Kweskin & the Jug Band. S ním nejen natočila – pod jménem Maria D’Amato – čtyři alba, ale také zde našla manžela, muzikanta Geoffa Muldaura. Když se ke konci 60. let kapela rozpadla, se svým manželem vydala dvě společná alba, roku 1972 se ovšem dvojice rozešla, zpěvačka si ale už jednou provždy nechala vyvdané příjmení.

V 70. letech byla nějakou dobu k vidění a slyšení po boku enormně populárních Grateful Dead, spolupráce je zachycena na několika archivních albech, a také nakrátko vytvořila dvojici, díky častému koncertování s Druhou trávou u nás, s velmi známým Peterem Rowanem. Ale především nastoupila na sólovou dráhu. Hned na prvním albu, nazvaném pouze Maria Muldaur, byl v roce 1973 její největší hit Midnight at the Oasis, který válcoval hitparády na obou stranách Atlantiku. Na žánrově barvitém albu se sešla dlouhá řada muzikantských hvězd, mimo jiné pianista Dr. John, kytarista Ry Cooder, jazzoví basisté Ray Brown a Dave Holland nebo bubeník Jim Keltner. Jako vokalistka se tu dokonce mihla dnes velmi slavná Bettye LaVette.

Maria Muldaur ze scény nikdy nezmizela, alba, na nichž často hostovaly další instrumentální i pěvecké hvězdy, vydávala kontinuálně, nicméně teprve od začátku 90. let a spolupráce s prestižními labely Stony Plain, Black Top a Telarc můžeme mluvit o novém výrazném průlomu do povědomí posluchačů, a to zejména bluesové muziky. Mezi její nejzajímavější alba patří Meet Me Where They Play the Blues (1999), Richland Woman Blues (2001, s účastí mj. Taj Mahala či Bonnie Raitt), Sisters & Brothers (2004, společné album s Erikem Bibbem a Rory Block), Heart of Mine (2006, coververze písní Boba Dylana) nebo …First Came Memphis Minnie…A Loving Tribute (2012, pocta bluesové hvězdě 30. let Memphis Minnie za spoluúčasti Rory Block, Ruthie Foster, Bonnie Raitt či Koko Taylor). Jak je vidět, letošní BLUES ALIVE se může svou hlavní hvězdou jenom pyšnit.