Joe Louis Walker

Po jedenácti letech se na pódium BLUES ALIVE vrací jedna z největších hvězd, která na něm kdy stála, letos osmašedesátiletý americký kytarový veterán Joe Louis Walker. Několikanásobný držitel nejprestižnější žánrové ceny Blues Music Award a dvou Grammy (za společná alba s B.B. Kingem a Jamesem Cottonem) v minulosti nahrával mimo jiné s lidmi jako jsou Bonnie Raitt, Taj Mahal, Branford Marsalis či Shemekia Copeland. Jeho diskografie čítá třiadvacet sólových alb, účast na nespočtu kompilací a hostování na snad desítkách alb jiných umělců.

Joe Louis Walker se narodil v roce 1949 v San Francisku. Poprvé vzal kytaru do ruky v osmi letech, v pouhých šestnácti už platil na místní scéně za veličinu. Během svých učednických let měl možnost si zahrát s osobnostmi jako byl John Lee Hooker, Otis Rush, Willie Dixon, Muddy Waters, Jimi Hendrix, John Mayall, ale také třeba jazzový pianista Thelonious Monk. Walker byl součástí scény hippies v sanfranciské čtvrti Haight Ashbury, kde se spřátelil se slavným kytaristou Mikem Bloomfieldem. Uvolněná atmosféra konce 60. let s sebou přinesla i stinné stránky a Walker propadl stejně jako řada jeho kolegů drogové závislosti. Ke změně životního stylu jej přivedla smutná událost – tragické úmrtí Mikea Bloomfielda.

Joe Louis Walker zcela zanevřel na bluesovou hudbu, vystudoval vysokou školu a zároveň obrátil svou mysl do „vyšších sfér“, když účinkoval s gospelovým kvartetem Spiritual Corinthians. Teprve po vystoupení na festivalu New Orleans Jazz & Heritage v roce 1985 se Walker rozhodl vrátit k bluesovým kořenům a sestavil kapelu Bosstalkers. O rok později vydal debutové album Cold Is The Night, jež se stalo v kritických kruzích senzací. Přelomovým kytaristovým albem bylo v roce 1993 Blues Survivor, jež znamenalo začátek eklektické éry Joea Louise Walkera, v níž vstřebal vlivy gospelu, jazzu, soulu, funku a rocku do zcela specifického, ryze osobního tvaru.

Dalším zásadním albem v diskografii Joea Louise Walkera je bezesporu Great Guitars z roku 1997, které se stalo jedním z nejlépe prodávaných bluesových alb desetiletí. Walker si totiž do studia přizval dlouhou řadu hráčských celebrit několika generací. V plejádě hostů nechybí Bonnie Raitt, Buddy Guy, Taj Mahal, Clarence „Gatemouth“ Brown, Otis Rush, Robert Lockwood Jr, Matt „Guitar“ Murphy či Steve Cropper.
Řadu kvalitativně velmi vyrovnaných alb, která Walker vydával u zavedených vydavatelství typu Verve, Telarc či JSP bohužel narušila neplánovaná pauza. Na přelomu tisíciletí upadl vlivem traumatického rozvodu Walkerův osobní život do hluboké krize, z níž byl jen krůček k obnovené závislosti na drogách a alkoholu po dvaceti letech přísné abstinence. Walker se na dva roky přestěhoval do Francie a po návratu do USA v prosinci 2005 se začal ze svých závislostí dobrovolně léčit. Problémy zvládl a na své „nekonečné turné“ i do nahrávacích studií se vrátil s mottem „co tě nezabije, to tě posílí“.

Od svého prvního koncertu na BLUES ALIVE v roce 2007 vydal pět dalších alb. Podstatným krokem v jeho kariéře byl podpis smloouvy s vlivným chicagským labelem Alligator na dvě alba Hellfire a Hornet’s Nest, jež obě produkoval Tom Hambridge, známý jako „pravá ruka“ řady posledních alb Buddyho Guye. Nad deskou Everybody Wants A Piece (2015) pro vydavatelství Provogue držel pro změnu ochrannou ruku Paul Nelson, kytarista a producent spjatý s posledními aktivními léty Johnnyho Wintera. I ona se dostala stejně jako řada předchozích do nejužších nominací na cenu Grammy. Pár dní před vystoupením na BLUES ALIVE vydal Joe Louis Walker nové album Journeys To The Heart Of The Blues. Na rozdíl od natlakovaných plně elektrifikovaných nahrávek posledních let se tentokrát kytarista obrátil k akustickým prazákladům a natočil je pouze v akustickém triu, v němž jej doprovodili harmonikář Giles Robson (vloni jsme jej v Šumperku viděli v rámci projektu Blues Harp Explosion) a pianista Bruce Katz.