Jan Spálený a ASPM

Hudební dráha letošního osmdesátníka se odvíjela po několika liniích. Vystudoval Pražskou konzervatoř jako tubista, průběžně hrál dixieland, ale tvořil i avantgardní soudobou hudbu v souboru QUAX, vedeném později světově proslulým skladatelem Petrem Kotíkem.

Ve druhé polovině 60. let byl zakladatelem a kapelníkem jedné z nejoriginálnějších českých beatových skupin Hipps, ve které spolupracoval mj. se svým bratrem Petrem Spáleným. Kapela se v době hnutí malých divadelních scén stala domovským orchestrem divadla Apollo pod názvem Apollobeat a doprovázela řadu populárních zpěváků. Jan Spálený pro ně složil řadu písní, z nichž mnohé se staly hity.

Sólové tvorbě se začal věnovat na konci 70. let, kdy na dodnes vysoce ceněných albech Edison a Signál času zhudebnil poetistické básnické skladby Vítězslava Nezvala a sám je nazpíval. Od začátku osmé dekády se stále patrněji přichyloval k blues, až se – na poli jím založené a dodnes fungující skupiny ASPM – dopracoval jeho naprosto originální, v tom nejlepším slova smyslu ryze české podoby původně amerického žánru. Dnes je bluesovou komunitou uznáván jako doyen a pevná opora celé této scény.

Průběžně od 60. do 80. let působil Jan Spálený jako hudební režisér ve studiích Supraphonu, jeho jméno najdeme na obálkách těch nejvýznamnějších alb českého rocku, jazzu i popu – podílel na většině alb Vladimíra Mišíka, Michala Prokopa, Luboše Andršta, Jiřího Stivína, Martina Kratochvíla nebo skupiny Marsyas.