Eric Bibb

Když v roce 2012 odehrál Eric Bibb na BLUES ALIVE svoje společné vystoupení s malijským kytaristou Habibem Koitém v projektu Brothers In Bamako, byl natolik spokojen s festivalovým servisem a s reakcemi šumperského publika, že projevil přání zahrát si zde při nejbližší příležitosti znovu, tentokrát mimo své vedlejší projekty, a prezentovat hudbu, která je pro něj nejtypičtější, tedy akustickou podobu blues. Ladění termínů trvalo dlouhých pět let, než obě zúčastněné strany dosáhly možnosti naplnění svého přání.

Eric Bibb (1951) se nemohl narodit lépe. Jeho otcem byl Leon Bibb, jeden z písničkářů, kteří působili v 60. letech na rozvíjející se newyorské scéně. Za strýčka měl slavného jazzového pianistu a skladatele Johna Lewise ze stylotvorného Modern Jazzz Quartetu. Kmotrem mu byl slavný černý zpěvák Paul Robeson a domů k Bibbovým chodila spousta dalších „strejdů“ z hudební branže. Jeden z nich, Bob Dylan, poradil jedenáctiletému Erikovi, tehdy už čtvrtým rokem majiteli akustické kytary, jak na to: „Hraj jednoduše, vykašli se na všechny ty efektní věci.“ Toho se Eric držel. Přestože je velmistrem kytarového fingerpickingu a dalších hráčských technik, nikdy je nestaví na odiv, používá je funkčně, je bluesovým písničkářem v tom nejryzejším slova smyslu.

Přestože první desky natočil už v 70. letech a na hudební scéně se pohyboval nepřetržitě, hlavní etapa Bibbovy kariéry začala až v deváté dekádě. Tehdy se zdvihl zájem o hudebníky, kteří revitalizovali meziválečné akustické blues a vystavěli na něm každý svůj svébytný rukopis. Byli to například Corey Harris, Guy Davis nebo Keb’ Mo’. Eric Bibb byl dalším z nich. Od té doby velmi činorodý hudebník vydává jedno album za druhým (a jedno lepší než druhé, dodejme) a je jednou z nejvýznamnějších osobností akustické bluesové scény.

O jeho letošním albu Migration Blues recenzent napsal: „Bibb na albu svých i převzatých písní nabízí různé pohledy na dnes tolik diskutovanou migraci a přichází například s paralelami exodu černého obyvatelstva na jihu Spojených států v době hospodářské krize se současným útěkem Syřanů do Evropy. Je si pochopitelně vědom i toho, že drtivá většina současných Američanů má vlastně migrantské kořeny – a svědčí o tom i jejich hudba, ať je to právě blues, pocházející z Afriky, nebo třeba cajun, tedy hudba francouzských osadníků Louisiany. Přestože Bibb pracuje s různými styly, díky komorní podstatě nahrávky drží celá deska krásně pohromadě. A přes celkové ladění díky přirozenému projevu i rukopisu ani za mák nešustí papírem novinových úvodníků.“