Ana Popovic

Na BLUES ALIVE poprvé hrála v roce 2018 a hned rok poté ji v anketě návštěvníci festivalu umístili na první příčku mezi nejžádanějšími umělci, kteří se na festivalové soupisce za pětadvacet let objevili. Pořadatelé slíbili, že se pokusí, pokud to časové možnosti umělkyně dovolí, její pozvání zopakovat právě u příležitosti oslav čtvrtstoletí festivalu. Vloni to nevyšlo, o to větší radost přináší, že se pozvání Any Popovic podařilo zrealizovat na rok 2022 a tím vlastně oslavy 25. výročí BLUES ALIVE ještě o rok protáhnout. A návštěvníkům splnit slib.

Kariéru zahájila Ana Popovic v polovině 90. let v srbské rhythmandbluesové kapele Hush, která se rychle stala evropskou senzací. Neměla však dlouhého trvání – po třech letech se kytaristka přestěhovala do Holandska, aby zde vystudovala jazzovou kytaru. Jejím prvním vstupem do velkého bluesového světa bylo přizvání na album hendrixovských coververzí Blue Haze, na němž stála v jedné řadě s takovými hudebními celebritami, jako jsou Taj Mahal, Buddy Miles nebo Eric Burdon. V roce 2001 sólově debutovala albem Hush! na patrně nejvýznamnějším evropském labelu Ruf Records, které ovšem natočila v Memphisu v americké produkci slovutného Jima Gainese a hostoval na něm v žánru tehdy už velmi slavný slavný Bernard Allison. Přes natáčení dalších alb opět ve Spojených státech si v pravlasti blues vybudovala Ana Popovic pevnou půdu pod nohama, dostávala stále víc příležitostí na největších tamních festivalech a spolupracovala se stále významnějšími (a tedy nejlepšími) hudebníky. O její pozici ostatně svědčí i to, že už v roce 2003 byla nominována jako vůbec první hudebnice z Evropy (hudebníky v to počítaje) na Cenu W. C. Handyho, tedy dnešní Blues Music Award, nejvyšší oborové ocenění.

V roce 2016 se kytaristka se rozhodla prezentovat hned tři styly, v nichž se cítí být doma, a to ve formátu trojalba. Pod příznačným názvem Trilogy natočila jeden disk funk-soulový, druhý bluesový a třetí s dotyky jazzu – a vše v maximální kvalitě a s převažujícím autorským materiálem. Album produkovaly osobnosti kalibru Tima Hambridge (letitý spolupracovník Buddyho Guye) nebo Delfaya Marsalise (ze slavné muzikantské rodiny Marsalisů) a instrumentálními party přispěly hvězdy, jakými jsou Joe Bonamassa (kytara), Robert Randolph (lap steel kytara) nebo Ivan Neville (klávesy). Zatím poslední položkou kvalitativně vzácně vyrovnané diskografie Any Popovic je titul Like It On Top (2018). Stylově velmi různorodou desku neprodukoval nikdo menší než Keb´ Mo´, a sám si na ní také vedle dalších hostí jako je Kenny Wayne Shepherd nebo Robben Ford zahrál.

V osobnosti Any Popovic přijede na BLUES ALIVE muzikantka, která měla do světové první bluesové ligy jasně namířeno už v raném mládí – a díky tvrdé práci se v ní opravdu dokázala prosadit. Měla to o to těžší, že pochází ze zdánlivě „nebluesové“ země. Ale jak vidno, nic není nemožné.